O víkendu 1.-3. října se náš rodinný jachtařský tým zůčastnil tradičního závěru modelářské sezóny plachetnic třídy NSS na Těrlicku, který pořádá Klub
modelářů Slezsko z Českého Těšína, já s maketou Shamrock III z roku 1903 a Andrejka s Machichacem z roku 1972. Jeli sme už ve čtvrtek pomoct s přípravou trati a "očuchat vodu" a co si budem povídat, narazit soudek s ráznou desítkou :-))).

V pátek se jelo o tradiční Těrlickou buchtu, kdy jedou všechny plachetnice bez rozdílu třídy a přidávají se na rozjížďky podle dojezdu jednotlivých
účastníků. Soutěž se jela takřka za bezvětří, což nahrávalo mému Shamrockovi, který absolvoval trať nejrychleji, ale koeficient (1.3) jej odsunul na 5.
místo. Vcelku překvapivě získala jednu z udělovaných buchet Andrejka se svým Machichacem. Večer v družné atmosféře se grilovalo, jedlo, pilo a pělo co
hrdlo ráčilo

V sobotu se už jelo naostro, tedy jednotlivé třídy NSS A,B,C, třebaže jezdily společně byly hodnoceny odděleně a zvlášt se jela i kategorie RG65. Také vítr
dal o sobě vědět, což pro mě znamenalo odstranit na Shamrocku hlavovou plachtu a létavku a jezdit trošku jinou strategii. Jely se celkem 3 hodinové jízdy NSS a 3 jízdy RGéček a s přibývajícím časem zesiloval i vítr, který byl i silně nárazový. Na konci soutěžního dne "dřímaly" na dně Těrlické přehrady 3 modely; Skjaergaard Kryssare Pavla Strenka z klubu Slezko, Le Gorfou Michala Daranowského a Waterwitcz Jacka Biedy, oba z Polska. Z 5-ti lodí kategorie NSS-B získal můj Shamrock 2.místo, vyhrál Pepa Mrákota s Jolie Briese (za mě nejkrásnější maketa soutěže). Andreino Machichaco bohužel pokaždé vzdalo a umístilo se v NSS-A až na 12-té pozici, zvítězil Tomáš Jakeš s Amáti. Já jsem se navíc nechal vyprovokovat a jezdil i RG65 kde jsem v konkurenci pěti polských a tří českých lodí skončil bramborový :-), zvítězil Dalibor Sebera z Třince.

Neděle byla ve znamení regaty, tedy opět společného ježdění všech lodí bez rozdílu třídy. Lodě byly vypouštěny na trať v 30-ti sekundových intervalech
podle obráceného pořadí předešlého dne, tedy poslední loď vyrážela jako první. Vítr se rozhodl zlobit víc než v sobotu, zesílil a poryvy byly ještě
intenzivnější. Regata byla vyhlášena na hodinu a půl, ale z 20-ti lodí na startu dokončila jen jen hrstka. Zvítězil Tomáš Jakeš s Amáti který jediný
zvládl 16 kol, Shamrock vzdal po projetí 12-tého kola, kdy už ani nedokázal dojet ke břehu a svezl se záchrannou lodí. To už i ptáci chodili pěšky, přesto
skončil na pěkném pátém místě. Andreino Machichaco skončilo už ve čtvrtém kole s urvanou otěží kosatky.Po skončení regaty patřila voda potapěčům z dobrovolného hasičského sboru Těrlicko, kteří prohledávali dno přehrady. Nakonec se jim povedlo vyzvednou dvě ze tří ztroskotaných lodí, za což jim patří dík. Kdybyste navštívili někdy v podvečer Těrlickou přehradu a v mlhavém oparu by se vám zdálo, že vidíte plout plachetnici s gaflovým oplachtěním plným bláta a řas vězte, že se jmenuje "Le Gorfou"

Rosťa Dyba

Rosťa

Jako již po tři léta tak i letos poslední zářijový víkend proběhla Akce "PODZIMNÍ BAŠKA",tedy setkání všech nadšenců a přátel RC modelů a to všeho druhu.
Místem konání je AUTOKEMP Baška,který nás již čtvrtým rokem vlídně hostí a dopřává nám full servis,jak v rámci ubytování a sociálního zařízení tak,a to hlavně,je nám nekonečným otevřeným prostorem pro naše RC řádění i společný přátelský odpočinek s debatami o nesmrtelnosti chrousta a to vše nad lahodným rezavě zlatým chmelovým mokem z místní hospůdky U Pláže,kde z výčepu teče neuvěřitelných více než dvacet značek tohoto tekutého chleba.
Celá akce začíná vždy v pátek,kdy se postupně v průběhu dne sjíždějí účastníci,aby záhy po "ubytování" si dali Welcome drink s přáteli a jali se vybalovat a sestavovat modely a modýlky se kterými se přijeli "pochlubit".

Pátek ubíhal ve velmi uvolněné a přátelské náladě,vyšperkovaný i tím,že počasí nám nadělilo vskutku babí léto.
Kemp se postupně plnil pacienty "RC viru" v různém stupni závažnosti této,medicínou zatím opomíjené,choroby. Hladina přehrady se skvěla krásou všemožných RC plavidel od válečných lodí,jejichž paluby se ježili kanóny a velkorážními kulomety,přes malé i větší rychločluny,až po více jak dvoumetrové plachetnice,majestátně klouzající hladinou,hnány větrem v plachtoví. Nad tím se vzduchem proháněly hydroplány všech typů i konstrukcí. Pomyslnou třešinkou na vzdušném dortu byla,jako vždy,létající ježibaba na koštěti. Na pláži kolem přehrady a již zmíněné hospůdky se projížděly modely aut. Den plynul,začalo se smrákat a s nastalou tmou dorazili hosté jež to měli k nám na sever trochu z ruky.

Večer dál plynul v družné zábavě u kytary a "zpěvu" a s pokračujícími nočními hodinami pomalu odcházeli do hajan další a další znavení modeláři,až zůstalo jen nejotrlejší jádro,které nakonec taky vyhledalo teplo svých postelí.
Sobotní den začal společnou snídaní a nutno říci,že již v brzkých hodinách se nad hladinou objevila první letadla-některá žel bohu i nedobrovolně na hladině a tak došlo na osvěžující plaveckou vložku,velmi pozitivně kvitovanou přihlížejícími kolegy onoho plavce.
I v průběhu soboty se dále sjížděli noví účastníci akce-tradiční opozdilci. Zábava probíhala i nadále v poklidném tempu a modeláři předváděli své miláčky očím kolemjdoucích i zrakům jejich modelářských souvěrců.

Kolem druhé hodiny odpolední se dostavili i reportéři České Televize,aby s námi natočili krátkou reportáž o fenoménu RC modelů a modelaření vůbec. Naší členové poskytli objektivům kamer nejen své RC miláčky v akci,ale sami i poskytli vyčerpávající rozhovory.
Když se natáčení ukončilo,přišel na řadu oslavenecký raut,jelikož na termín akce vycházejí narozeniny některých členů klubu. Lahodně připravená hodovní tabule ukojila chuťové libido,věřím že všech přítomných. Zábava si pak individuálně pokračovala dle vkusu každého soudruha či soudružky.
Když opět začal soumrak padat na celou krajinu a zapadající slunce se romanticky zračilo na klidné hladině přehrady,byl čas na další již tradiční událost: "Svatováclavskou pouť". Většina "úšťastníků" se vydala potemělou obcí k místu kde stály pouťové atrakce. Ano,na dalších několik hodin jsme se vrátili do dětských let a užívali si atrakce jako jsou střelnice,autodrom,labutě,loď a jiné nástrahy poutě. Nevynechli jsme ani stánky s občerstvenám a horká medovina či Tatranský čaj přišly vhod. Nutno dodat,že jednotlivé atrakce jsme obsazovali hromadně a tak nepřekvapí,že většinou byla daná atrakce okupována jen námi.
Myslím,že je nadbytečné popisovat bujaré veselí,které nás jímalo...
Řádně vydováděni,jsme nastoupili cestu návratu do kempu,kde dále pokračovala noční zábava,ale již ne tak bujará.
V neděli po snídani se lidé postupně začali balit,loučit a odjíždět do svých domovů a to vše za stálého ujišťování ostatních,že se již těší na JARNÍ BAŠKU,které se se stoprocentní jistotou zúčastní.
Stručná rekapitulace Akce "PODZIMNÍ BAŠKA 2021" se dá shrnou do krátkého vyjádření:
"KDO BYL VÍ A PŘIJEDE ZAS.,KDO NEBYL-JEHO CHYBA!!!"

PéťaTomíček

Na Štěrkovišti v Otrokovicích proběhla úžasná modelářská akce s mnohaletou tradicí,jež nese u místních pořádajících modelářů název "LODIČKY".
Již před mnoha lety na ni byli někteří členové našeho klubu zváni a před čtyřmi lety se pár jedinců rozhodlo,že pozvání přijme. Tito odvážní zvědové z našeho kruhu po návratu nešetřili chválou i superlativy na adresu "lodiček" stejně jako na její pořadatele,kteří se ukázali být skvělými hostiteli i zábavnými společníky.
"Lodičky" jsou dvoutermínovou akcí-konají se dvakrát do roka,z jara a začátkem podzimu. Stejně jako naše "Akce BAŠKA",která se právě u Otrokovických "Lodiček" inspirovala.
Dalším rokem nás,pod dojmem který "lodičky" v našich členech zanechaly,vyrazilo do Otrokovic již více a tato "tradice" s každými dalšími "Lodičkami" pokračovala,až nám bylo sděleno,že to si můžeme rovnou pronajmout všechny pokoje pro LMK NJ.
Na letošní "Lodičky" nás nakonec vyrazilo osm z toho pět skalních,kteří si danou akci nenechají ujít,je-li jen minimální šance,že se bude konat.
Opět jsme do Otrokovic vyrazili v pátek,ale tentokráte již dopoledne a tento plán se ukázal býti velmi prospěšným. Na vysvětlenou: Vždy jsme na akci přijížděli v pátek v odpoledních hodinách,kdy již místní,co mají Štěrkoviště hned za chalupou,jsou již na místě. Takový příjezd má ovšem svá specifická úskalí. Dojedete autem až na místo a ještě než stačíte vystoupit z vozu,"uvítací výbor" místních Vám už podává štamprličku slivovice se slovy: "Už jsi okoštoval tu moju?" My slušně vychovaní víme co se patří a tak nabízeným panáčkem nepohrdneme. Sotva opustíme auto a chceme začít vybalovat své modely i jiné důležitosti jako např. proviant či láhve slivovice nebo rumu,již je zde další místní s dalším koštem slivovice a se stejnými slovy,jestli už jsme koštli tu jeho,nám podává po okraj plné štamprle voňavé pálenky. Vypijete...,jste přeci slušná návštěva,vyndáte z kufru auta letadlo a nesete jej do budovy. Položíte jej na stůl a už u vás stojí,kde se vzal tu se vzal,další oštamprlovaný človíček s obligátní otázkou: "Kluci už jste ochutnali tu moju?" Tož ochutnáte... Vracíte se k autu a tam na vás čekají další nalité šťopečky a tento podivný slivovicový maraton absolvujete několikráte.
Letos jsme se mu však brzkým příjezdem vyhnuli a to nám dalo určitou výhodu si s místními "vítači" vyměnit role. To my jsme je teď vítali s lahví rumu v ruce-skvělý pocit.
Pátek i s vítacími ceremoniály proběhl v milém tempu a tak jsme se mohli věnovat debatám o věcech možných,nemožných i těžko uvěřitelných. Mezi tím jsme obdivovali luxusní modely lodí i ponorek a hlavně obřích modelů rychlých člunů se spalovacími motory. Brzy se spousty z nich proháněly po hladině Štěrkoviště neuvěřitelnou rychlostí za burácení spalováků... Do vzduchu v minipauzách startovaly či se z něj na přistání vracely RC letadla rozmanitých konstrukcí. My co jsme si vzali i autíčka jsme vyrazili na krátkou cestu podél pláže i té nuda (kde byly ženy které stály za pohled) a krásnou procházkou,kdy kolemjdoucí obdivovali naše RC mazlíky a my se dmuli pýchou,jsme došli do hospůdky a usedli na terase. Sluníčko krásně hřálo a čepovaný Radegast přišel vhod.
Příjemně občertveni jsme se zase vrátili na základnu "Lodiček". Den se přehoupl do večera a vše klidně za zpěvu písní i bujarého smíchu spělo k pomalému vytuhnutí.
Sobota byla stejně slunečná jako předešlý den a zábava pokračovala hned ráno přehlídkou dalších modelů dnes dorazivších lodičkářů. A bylo na co se koukat. Více jak třímetrový Titanic nádherně osvětlený,letadlo Duck disneyovského pilota Balooa ve dvoumetrovém rozpětí i jiné lahůdky...
Popis dalšího dění si myslím není nutný,jelikož skvěla zábava se skvělými lidmi,a ti na "lodičkách" rozhodně skvělí jsou,je samozřejmostí. Prostě "LODIČKY" v Otrokovicích znovu ukázali,že když se sejde parta normálních lidiček se společným postižením,kterému se říká modelařina,tak je o zábavu postaráno a nedělní loučení je smutné,ale dává naději,že za půl roku se zase sejdeme u Otrokovického Štěrkoviště na "LODIČKÁCH".
Tak na jaře se tam na Vás těším.

Láďa

Láďa

Radek

Lukáš

Rosťa D.:

Rosťa

Tak i přes hrozby že se letos Kelč neuskuteční se nakonec s Naší pomocí vše podařilo a i letos se mohlo uskutečnit již tradiční setkání v Kelči. Po snaze všech se podařilo zajistit chybějící hospodu s lavičkama a stany pod kterými by se dalo sedět. Jak již mnoho z vás ví, tak setkání v Kelči je posledních pár let opravdu spíš setkání přátel a modelářů, kteří se vidí jednou za rok. Většinu času se někde posedává a vyprávíme si historky ať už z lítání nebo stavění. Kdo chtěl, si samozřejmě šel zalítat. Osobně jsem taky letos nechal Obří modely doma a jel na kelč jen s větroňem a EPP modely. Již tradičně se v sobotu uskutečnil maškarní "ples" kdy se každý navlekl do toho co mu zrovna přišlo pod ruce, a bylo opravdu na co letos koukat.

Chtěl bych poděkovat všem, kteří se jakkoliv podíleli na pomocí s připravou akce.

Láďa