27.8 EXFC 2017 Znojmo

 

Lukáš:  Letos jsme do Znojma vyrazili v klubovém složeni Lukáš, David M., Jirka Ř., Láďa J., Petr K. a Pavel V. Vyrazili jsme v neděli ve 4 ráno  pouze na finále. Letošní ročník provázela bohužel hromada havárii, ale aspoň bylo vidět že piloti lítali tzv. "na krev". Celý den provázelo pěkné počasí a po našem příjezdu jsme byli vřele uvítáni když zahlédli na stole hromadu štěrkátek a klaksonů. Že bez nás tam prý bylo strašné ticho a nuda, tak jsme atmosféru myslím si pěkně od srdce napravili. Největší srandu a radost z nás měli cizinci, protože takové "blázny" prý ještě neviděli. Tak jsme úkol splnili a celé finále jsme si náramně užili. A se spokojeným srdcem a nabaženým pohledem jsme se vydali na zpáteční cestu domů.

  ???

Související obrázek EXFC 2017

26.8 FPV Drone Racing Havířov 2017

 

Lukáš:  Letos se uskutečnil první ročník závodů s FPV drony v Havířově za spolupráce party nadšenců a party z týmu ROTORAMA. Jednalo se o první FPV závody v moravskoslezském kraji a bylo to vidět i na účasti 29 pilotů z česka,slovenska a polska. Pro ty co neví jak takovéto závody probíhaji : Drony piloti ovládají na dálku, přičemž přes displej v brýlích či kukle sledují obraz přenášený z kamery umístěné na stroji. Osobně jsem se takovýchto závodu zúčastnil úplně poprvé a zároveň jako spolupořadatel i jako pilot. I mé umístění 21.místo z 29 je pro mě osobně velký úspěch na závodech tohoto typu. Hodně se mi tento typ soutěžení líbí a již na příští rok chystám stroj podle pravidel MČR a chceme objet s klukama pár závodů. V odkaze přikládám fotogalerii a video jak vypadají závody z pohledu těch rychlejších pilotů.

  Deník

Související obrázek Pohled z dronu

5.-6.8 Setkání obřích modelů Frýdek-Místek

 

Lukáš:  Jako již každoročně jsme vyrazili na tuto tradiční akci ve složení Jirka Ř., Pavel V.,Lukáš a David M. Během víkendu se za náma dojeli podívat i ostatní členové klubu. Celá akce jako již každoročně byla pořádána Podbeskydským Aviatickým klubem z Frýdku-Místku. Letošní ročník čítalo kolem 70 přihlášených pilotů. Počasí letos moc nepřálo, byli jsme na letišti od čtvrtku a kromě soboty jsme zmokli každý den. Modelů zde bylo opravdu plno a bylo na co koukat. Viděli jsme zde polomakety, makety, turbínové modely, větroně a plno akrobatů. Akce se nám jako každoročně líbila a jsem rád, že na tuto akci jezdíme v čím dál větší klubové účasti, zejména se zvyšuje klubová pilotní účast.

  ???

Související obrázek Lukáš

15.7 Aviatický den na Valašsku

 

Lukáš:  Po dvouleté přestávce se v prostorách letiště Poličná konala velká letecká show, kterou společně s městem Valašské Meziříčí pořádal Valašský letecký klub se spoluprací LMK Meteor Havířov a LMK Nový jičín.  K vidění byly obří modely letadel s komentářem pro diváky, kteří v tomto koníčku nejsou kovaní.  Nechyběla ani obří maketa bombardéru B-17 z druhé světové války i legendární MiG-15. Velkým lákadlem byla také letová a statická ukázka bitevního vrtulníku Mi-35/24V z arsenálu armády ČR. Hlavním hostem celé show byl mistr Evropy a vicemistr světa v letecké akrobacii kategorie unlimited - Martin Šonka, který zde předvedl skvělou show s se svým akrobatickým speciálem Extra 300SR a poté velice ochotně zodpověděl na dotazy všech zvědavých diváků.

  Jirka

 

5. - 9.7 Kelč 2017 

 

Lukáš:  Rok s rokem se sešel a zase jsme rozbalovali stany na známé akci na letišti v Kelči. Letos nám počasí přálo, nepršelo a ani nebylo nějak velké horko a tak se dalo lítat celý týden. Bohužel toho jsme využili v hodně skromném počtu pilotů, myslím že bych piloty napočítal na deseti prstech.. Je to škoda s ohledem na to kolik se pilotu vždy sejde. Zajímavé byly aerovleky, které měli na svědomí Jirka Řehák a David Maloušek za co jim patří pochvala že poctivě celý týden udrželi letadla ve vzduchu a bylo aspoň na co koukat. David nám letos přivezl ukázat nový přírustek do svého hangáru, krásného 2m Texana, který nakonec posloužil i jako super vlečná. Na to jak probíhal letošní kelč se můžete podívat v přiloženém videu od našeho kolegy Michala, který nám natočil pár záběrů z dronu v kombinaci našich záběrů z aerovleku.

  Láďa

Související obrázekMichal

17.6  Vystoupení VOP Šenov u Nového Jičína

 

Lukáš:  Byli jsme pozváni na dětský den, který pořádal podnik VOP v Šenově u Nového Jičína, abychom přišli ukázat a předvést naše modely. Pojali jsme to současně i jako poděkování za sponzorské dary které jsme od této firmy dostali na naši halovou soutěž. Sešli jsme se zde v celkem hojném počtu a myslím, že jsme ukázali maximum co jsme mohli, letadla, autíčka, traktor a drony. V jednu chvíli podle pořadatelů bylo na místě přes 400 dětí a uhlídat je někdy byl problém. Počasí nám vyšlo jak nejlépe mohlo a pršet začalo až po našem vystoupení. Děkujeme všem, kteří se vystoupení zúčastnili a také Láďovi že nám zapůjčil házedla, které jako vždy sklidily největší úspěch.

  Market

30.4  RCEO Příbor

 

Jirka Pavelka:

Příznivci elektroletů na severní Moravě se po dlouhé zimní přestávce konečně dočkali.LMK Ikarus pořádal v aprílovém počasí na letišti v Příboře pohodovou soutěž kategorie RCEO. Sešlo se 14 soutěžících s modely o rozpětí dva až téměř čtyři metry. Letos poprvé je povolena telemetrie - aktuální info pro vario a výšku modelu. Není to ale podmínkou mít telemetrii, pouhým okem je vidět, zda se ve vzduchu udržím stanovenou dobu.Pět minut po vypnutí motoru nalétal lehce téměř každý. Největším soupeřem byl všem vítr, který měnil směr i sílu. Ten, kdo přistál v jakékoliv bodované vzdálenosti, byl vlastně úspěšný. V této kategorii hraje přesnost přistání větší roli, než kvalita modelu z hlediska jeho plachtařské výdrže. Za těchto podmínek někdy pomohlo štěstí i začátečníkům a ostřílení letci naopak obsadili pozice v druhé půlce tabulky.

Někteří borci RCEO využívají pro trénink na náročnější soutěže. Je to ideální kategorie pro začínající zájemce o soutěžení s podobně postiženými kolegy. Přesnost přistávání v čase je nová motivace a zpestření tréninku i létání.

  ??

5.4  Velká klika

 

Wisky: V úterý odpoledne mě při zahradničení vyrušil nezvyklý zvuk leteckých motorů trochu silnější, než bývá zvykem u dvoumotorových letounů, které mi přelétávají nad hlavou při přiblížení na ranvej 04 mošnovského letiště.  Nad hlavou mi prosvištěla 747 v krásném  bílomodrém zbarvení.

Ve středu 5. dubna ráno svištím do Ostravy na servis, beru si s sebou  foťák , co kdyby…. Cestou zpět se chci zastavit mrknout na Mošnov, možná ji uvidím na zemi. Přijíždím ze směru od Studénky. Z kruháče  vidím, že na cargu nestojí, zkusím to ještě omrknut na hlavní stojánku. Bingo stojí před odbavovací halou a je už nahozená. Otáčím a jedu do Albrechtiček na čumendu, škoda nevzal jsem si s sebou vysílačku, abych měl přehled o dění, ale nějak jsem na to ráno zapomněl.  Na místě ani noha, beru schůdky, batoh s foto výbavou a peláším podél plotu letiště přibližně naproti odbavovací haly. Je vcelku pozitivní, že pole podél letiště není obděláno až k plotu ale je zde cca dvoumetrový travnatý pás. Ranvej svítí, je trochu mlhavo a pofukuje severní vítr. Přistává malý bizjet, dráha stále svítí. Čekám, co bude. Napadá mne vyfotit si řadu světel na dráze, různě si hraju s parametry nastavení optiky, zkouším vhodné ohnisko, pak mě v hledáčku zablesklo světlo nad obzorem, stahuju ohnisko na minimum, v duchu si říkám nějaká klasika (dvoumotorový dopravní letoun). Nevěřím vlastním očím, vidím čtyři motory, zvedám hlavu od hledáčku a je tu další 747, která vypadla z mraků. To je klika! Přistává a roluje na centrální plochu před odbavovací terminál.  Neskutečný pohled, před ostravským terminálem stojí vedle sebe dva Boeingy 747. Tento okamžik trvá snad jen minutu, 747 připravená na odlet se dává do pohybu, otáčí se a na pojížděčku  ji vede „folowmák“, roluje na Echo, na práh dráhy 04.  Přidává výkon a rozjíždí se, rozjezd byl opravdu dlouhý, příďový podvozek se odlepuje od země až asi v polovině dráhy a ve  ¾  hlavní, zakrátko po odlepení mizí letoun v nízké oblačnosti.

Pár informací k oběma strojům

Modrobílá mašina,  Boeing 747 – 8HVF, imatrikulace VQ-BRJ, provozovaná u Air Bridge Cargo , uvedení do provozu 27.12.2013. Do Mošnova přiletěla z Moskvy a pokračovala do Spojených arabských emirátů. Nový stroj, hodně mě překvapil svým tichým projevem. Při pojíždějí jen „šustila“ a při odletu taky žádné burácení.

Bíločervený, Boeing 747 – 400 SF (433 BDSF), imatrikulace OM-ACB, provozovatel slovenský Air Cargo Global, již trochu olítaný stroj, který uskutečnil svůj první komerční let 26. února 1991 v pasažérské úpravě, na cargo byl přestavěn někdy mezi lety 2004 – 2006. Letoun  přiletěl z Norimberku,  druhý den ráno odlétá do Spojených arabských emirátů. Tento stroj již letos Mošnov několikráte navštívil.

Oba stroje pravděpodobně přistály na letišti Abu Dhabi Northeast uprostřed pouště.

  Wisky

10-12.3 Modelářská výstava FOR MODEL OLOMOUC 2017

 

Wisky: Již po 15. se konala výstava v areálu Flory Olomouc. Zaměřením je to výstava pro hobby, modelářství, sběratelství a všechny příbuzné obory a činnosti. Byl jsem na prvních ročnících a musím uznat, že pořadatelé za těch 15 let udělali obrovský pokrok co do obsahu a náplně výstavy.  Myslím, že téměř každý zde najde něco, co ho zaujme.

Letos bylo rozložení výstavních ploch stejné, nebo hodně podobné loňskému ročníku, největší část přízemí zaujímalo ohromné dopravní hřiště pro modely kamionů a stavebních strojů, traktory žádné. Velký bazén pro předvádění modelů lodí, zde byl největší atrakcí klub Merrimack (http://www.merrimack.unas.cz/), který předvádí námořní bitvy s výbuchy, explozemi, potopením lodí a ponorkový a tankový klub Žilina (http://www.randa.sk/ponorkovy-klub/). Dále zde byl koutek Dakarských funkčních modelů a dráha pro RC drift.

Co se týče RC modelů letadel, nebylo toho k vidění moc, stejné modely jako loni, jen namísto Storcha byl oběšen Luňák. Malinkatý prostor obehnaný sítí byl určen pro předvádění leteckých modelů. Létaly zde pouze epp házedla prodejce sídlícího hned vedle. Oproti loňskému ročníku byl letový prostor pětinový.

Obvod haly patřil výstavce modelářských klubů. V přísálí byla dráha se šlapacími autíčky, výstavka s modely Valašských staveb a dva dnes již historické vozy Škoda 120. Ve foye se nacházely vitrínky s papírovými modely a stánek RC Revue.

Na ochozu v prvním patře se nacházely převážně výstavky sběratelů, sportovních klubů a vojenských historiků. Nejinteraktivnější byla expozice KVH I. Prapor Ostrava (http://www.1-prapor-sos.wz.cz/). Jelikož jsem byl s pány synátory, tak si vyzkoušeli kulometný útok na stodolu a zbraně vojáků a četníků z doby První republiky, které viděli v seriálech.  Ve vitrínách s historickými (starými) hračkami jsem jim ukázal, jaké hračky jsem měl v dětství.

Před vstupem do haly byla malá výstavka vojenské techniky, taková československá klasika, lehký tank PRAGA AH IV postavený jako replika doma v garáži, TATRA 813 8x8 VNN Kolos, samohybná houfnice vz. 77 DANA ještě v původním továrním provedení, sanitka UAZ 452 a „model“ tanku Lt. 38 1:1 postavený taktéž doma v garáži.

Výstava pokračovala i v sousedním pavilonu „E“, zde byly k vidění hlavně modely železnic a modely z papíru. Za zmínku určitě stojí klubové kolejiště železničních modelářů z Uničova, jejichž panelové kolejiště ve velikosti HO zabíralo téměř polovinu výstavní plochy. Dobře vymyšleno i zorganizováno bylo několik malých kolejišť na koberci, kde si mohli malí i větší adepti vyzkoušet zajezdit s mašinkami. Na vše dohlížel pan přednosta s plácačkou a píšťalkou.

  Wisky

26.2 Halová soutěž 5. Velká Moravská 2017

 

Lukáš: Máme za sebou další velice úspěšnou halovou soutěž v naší režii. Chtěli bychom poděkovat všem, co se nějakým způsobem podíleli na organizaci a bez kterých by nebylo možné soutěž uspořádat. Velké poděkování patří sponzorům: f. Pelikan, PT model - Pavel Tošovský, RC Factory s.r.o., RC Dragon, PVmodel - Pavel Vít, Jeti Model, VOP CZ a Pekařství Putala. Také bychom chtěli poděkovat Láďovi za hudbu a pylony. Všichni, pořadatelé i soutěžící, hodnotíme soutěž jako velmi úspěšnou i s ohledem na fakt , že si ji kluci chválili povedenější než MČR, které se konalo v Praze. Celkem bylo 24 soutěžících i s piloty ze Slovenska. Tímto bychom úspěšně uzavřeli halové lítání. Myslím že každý rok posunujeme naší soutěž na vyšší a vyšší úroveň a hlavně dokazujeme že i malý klub může udělat něco velkého když se dá pár lidí dohromady. K úplné dokonalosti chyběla už jen větší klubová účast v řadách pilotů.

  Mirek
12.2 Mistrovství České republiky Zelený pruh, Praha
  David: V sobotu odpoledne vyrážíme s Patrikem opět na cestu směr Praha, znovu s přenocováním v dojezdové vzdálenosti.

Ráno ve tři čtvrtě na sedm jsme před budovou, je tu již několik dalších soutěžících, ale pořadatelé zatím ne. Postupně přijíždějí další účastníci, ale kde jsou pořadatelé? Po sedmé přijíždí dodávka, z ní vystupuje Venca Janko se slovy „vy na někoho čekáte?“Následuje předstartovní rutina, nějak ale zdivočelá, dvě fronty na lítání, neposuneš model jsi v pytli atd. prostě Praha. Tréninkové lety trochu narušuje instalace bannerů sponzorů, v letovém prostoru se neustále někdo motá. Organizátorů je málo tak vypomáhám s registrací a vydáváním startovních čísel.

 V kategorii začátečníků RCEA se zde objevilo několik nových tváří. Zmínil bych bratry Berky, kteří oba žijí v zahraničí a každý jel přibližně 800 km na soutěž, společně jsme si vyměnili informace o létání a technologiích nejen u nás, ale i v Německu a Švýcarsku.

Pauzy mezi jednotlivými koly byly zpestřeny lety minimaket Roberta Pajase, poháněných gumovým svazkem. V průběhu dopoledne se objevila reportérka ČT s doprovodem, začali chystat svou techniku a připravovat přímý vstup do programu. Reportérka několikrát procházela body programu, nacvičovala si komentář, kameraman s osvětlovačem šibovali Toma Ciniburka sem a tam, blíž a dál, docela groteska. A pak jsem bohužel viděl zpětně tu snahu, uf uf….

Po dolétání přesnoleteckých kategorií se letěly pylony a air race, které jsem prošvihl nabíráním informací. S bodovačem panem Václavem Řípou, mimo jiné i trenérem kategorie RCA a kluky z Holešova jsme probírali jednotlivé obraty, chyby v nich, jak je zaletět a zkrátka co a jak, super hodinka nabitá důležitými informacemi.

Po páté bylo dolétáno a následovalo vyhlášení výsledků, záměrně nepoužiju slovo slavnostní, protože toto bylo vše možné, jen ne slavnostní a důstojné. Ceremoniál proběhl ve stylu obsluhy bufetu IV. cenové kategorie, jó a že je to MČR tak vám k tomu dám medaili. Fotografové museli počkat až nějaký uklízeč vymete bordel z pod radiátoru za stupni vítězů.  Co se týče stránky obsahové, jistě by se předešlo mnoha spekulacím a silným slovům, kdyby byly pravidla jasně stanovena již při předletové rozpravě.

 

Wisky

4.2 Halová soutěž Viničné
  David: Do Viničného jsem jel sám, jelikož Patrikovi kolidovaly s termínem pracovní povinnosti. Cesta byla asi zatím nejnáročnější z dosud absolvovaných, teplota nula, mlha a déšť. Jel jsem natěšený, měl jsem si od Honzy Špatného vyzvednout výřezy na Supertrino a sadu uhlíků objednaných od Donatase.

Lehce po sedmé hodině jsem dorazil na místo. V hale už panoval čilý ruch a hodně veselo, Svaťa Hnilica s Extrou šikovně přistál na konstrukci a Radim se ho s druhou Extrou snažil vyprostit, podařilo se, ale neobešlo se to pak bez lepení. Podobná situace se opakovala ještě jednou, kdy slovenský soutěžící pověsil svůj model pod strop, tentokráte ho vyprostili klasicky po hasičsku, po žebříku a s pomocí dlouhé tyče.  

 Při zahajovacím nástupu organizátoři informovali o průběhu soutěže, protože Slovensko nemá svá pravidla bude se létat dle převzatých pravidel českých. To se ukázalo jako velice sporné hlavně v kategorii RCEA, kdy slovenský soutěžící létal s vypreparovaným depronovo, uhlíkovo, mylarovým modelem, který evidentně měl 100g.  Seděl jsem vedle stolečku pro přípravu modelů, dotyčný se chystal na let, mladí vlčáci se ptali „kolik to váží?“  80 byla odpověď, „a neměl by mít model pro RCEA alespoň 100g“  tady nejste v Čechách!! Co s tím? Začalo se to řešit diplomaticky, nenápadně s velkou pomocí Honzy Špatného co by znalce pravidel a organizátorů, výsledek velmi složitá patová situace hraničící s mezinárodním incidentem. Řešení nakonec přišlo „s hůry“ a všichni jsme jej přelétali. Nicméně z letošního Viničného ve mně zůstala trpká příchuť.

O zpestření aeromuzikálového programu se opět postaral M.Plichta, kdy při posledním třetím kole rozsekal svou Extru doslova na kuličky a s posledními takty jeho skladby dopadly na zem trosky modelu, baterky a motor, vše zvlášť.

Domů jsem vyrážel dřív, ještě před vyhlášením vítězů, jelikož se o mě pokoušela nějaká respirační choroba a chtěl jsem dorazit domů ještě za „čerstva“.

 

 

 

13.1 Výroční Schůze
  Lukáš: Rok s rokem se sešel a opět jsme seděli v policejním klubu u stolu a hodnotili uplynulý rok, který podle mě což se vystoupení, modelářských akcí a soutěží týče byl velice záživný. Zhodnotili jsme i klubovou úspěšnost na soutěžích v národní kategorii kdy se Pavel V. stal mistrem republiky v obřích akrobatech v kategorii RCAS a David B. s Patrikem L. se účastní halových soutěží, kde se oba umísťují na vyšších příčkách v TOP 5.Celkové zhodnocení roku zakončila večeře, volná diskuze a diskotéka, které se ujal Martin P. a všechny celý večer bavil. Nezbývá nic jiného než všem členům klubu popřát úspěšný rok a stejný počet startů a přistání.

 

 

 

7.1 Turnovská halovka

 

David: O půl čtvrté pátek 6. ledna vyjíždíme s Patrikem do Turnova, cestu lehce komplikuje silný mráz, ještě před Olomoucí musím zastavit a obouchat ze stěračů „modré koule“ namrzlé nemrznoucí směsi. Teploměr ukazuje nějakých – 18. Před osmou večer dorážíme do cíle a jdeme se ubytovat do „domluveného hotelu“, ve kterém ale určitě nebyl domluvený personál, takže platíme plné taxy. Po večeři jdeme brzo spát.

Jelikož je hodně soutěžících, otevírá se hala už v 6:30 a od osmi se má začít létat soutěžně. Ráno mám trochu obavy, jestli nastartujeme. Teploměr v autě hlásá -24. Přejezd do sousední ulice, cestou už potkáváme známá auta, zaparkované kde se dá, na rozdíl od nás je tady půl metru sněhu. 6:15 jsme na místě, stavíme se do fronty a jde se na to. V druhém kole jsem si „škrábnul“ o koš  takže za nula, a ztráta v přepočtech byla gigantická, jelikož soupeři toto kolo zaletěli dobře. Před pátou bylo dolétáno, rychle vše vyklidit, jelikož v šatnách už stepovali nažhavení floorbalisté, vyhlášení proběhlo v patře, v „bufetosálorestauraci“, stupně vítězů byla trampolína. Krásné poháry vyrobil sklář Libor Bursa, loňskou sezónu letěl několik závodů RCEA. Největší peckou na celé soutěži bylo losování cen, tam se mi zadařilo a byla mi vylosována druhá nejhodnotnější cena od hlavního sponzora a to EPP házedlo Beta, na Patrika se také „usmálo“ štěstí dostal reklamní model Škodovky. Ceny byly: vteřiňák nebo autíčko, tři házedla a hlavní cena nabíječ R15+.